Po matce jsem sudetský Němec ze šumavských Prášil. Po otci zase Prajzák, tedy obyvatel Hlučínska, což byl region náležející v letech 1747 až 1920 a znovu v letech 1938 až 1945 přímo pod Berlín. Zřejmě jsem tedy stoprocentním českým Němcem, ale moc mě to nezajímá. Moje žena má řecký původ, dcera žije ve Velké Británii a další děti na Moravě. Jsem hlavně hrdý na společnou Evropskou unii, svobodné cestování i svobodu slova a protiví se mi alibističtí politici, kteří voličům nutí vyčpělou nacionalistickou politiku a národnostní štvaní. Ze sjezdu „svých“ sudetských Němců přitom nejsem nadšen, protože mohli pro starou vlast udělat i něco lepšího než se producírovat po Brně. A mnozí to také dělají.