Tragickou nehodu v Záluží způsobil šlendrián při údržbě

17. 07 2014 | Zanedbaná údržba a nedostatečná kontrola byly příčinou ničivé exploze, jež si před 40 lety v Záluží u Mostu vyžádala 17 lidských životů a navíc způsobila obrovské materiální škody. Výbuch vysoce hořlavého plynu, který večer 19. července 1974 otřásl tehdejšími Chemickými závody československo-sovětského přátelství, pocítili lidé v širokém okolí. Tlaková vlna poničila až osm kilometrů vzdálené domy a v samotné chemičce připomínaly následky výbuchu válku. 

Tragédie se odehrála během pouhých pár minut a nedokázal jí zabránit ani téměř okamžitý zásah podnikových hasičů. Krátce po osmé hodině večer se v koleni potrubí, které vedlo vysoce hořlavý plyn, objevila prasklina. Z ní několik desítek sekund vytékal kapalný etan (později to byla směs etanu a etylénu) - a protože v bezprostředním sousedství byla technologie pracující s otevřeným ohněm, bylo otázkou pár okamžiků, než koncentrace plynu přesáhla bezpečnou mez. 
    
Přesně ve 20:07 zpozorovali šlehající plameny technici, kteří ihned zavolali podnikový požární sbor. Než ale stačili hasiči vyrazit k požáru, ozval se mohutný výbuch, který poškodil i vrata jejich garáže. Na místo neštěstí se dostali po čtyřech minutách od nahlášení, část podniku, kde se vyráběl například syntetický líh, ale už pohltily plameny. V obrovském žáru bylo možné už jen pokusit se ochránit okolí od dalších škod, chladili třeba nedalekou kompresorovnu vodíku. 
    
Požár zasáhl více než tři hektary rozlehlého areálu chemičky a do jeho likvidace se zapojilo na 200 hasičů. Přibližně po dvou hodinách už byly plameny pod kontrolou, poslední zbytky ohně ale hasiči zlikvidovali až v poledne 22. července 1974. Pohled na zničené zařízení připomínal válku - všude se válely zhroucené konstrukce, zbytky budov i výrobních zařízení. Tlaková vlna výbuchu, který měl podle pozdějších odhadů sílu 20 až 30 tun trinitrotoluenu, ale ničila i daleko za hranicemi podniku. 
    
Celkem bylo výbuchem a požárem poškozeno téměř 300 budov, dvě třetiny z toho tvořily rodinné domy v okolí chemičky, následky si odnesly i domky stojící osm kilometrů od továrny. Škody dosáhly v té době obrovské výše 160 milionů roku (průměrná mzda byla v té době 2200 korun). Přímo při výbuchu zemřelo 15 lidí, dva podlehli těžkým popáleninám a lékaři ošetřili ještě dalších 124 zraněných. Část z nich pocházela z tramvaje, která v osudnou chvíli projížděla kolem závodu. 
    
Ve stejný okamžik také podle autorů knihy Požáry v českých zemích amatérský fotograf pořizoval z mosteckého hradu Hněvín snímek chemických závodu - a spoušť stiskl právě v okamžiku exploze. Záběr, kvůli kterému jej vyšetřovala kriminálka, se ale nejspíš nedochoval. Kvůli neštěstí policisté později obvinili trojici údržbářů, kteří nepoznali, že osudné koleno na potrubí s plynem mělo stěnu silnou místo předepsaných šesti jen několik desetin milimetru. 
    
Výbuch zůstává i po čtyřiceti letech nejhorší katastrofou v průmyslovém podniku v historii Československa i České republiky. Více obětí si vyžádala jen důlní neštěstí, například exploze a požár v dole Nelson III. v Oseku u Duchcova, který si v lednu 1934 vyžádal 142 lidských životů. Samotná chemička v Záluží, založená Němci po obsazení Sudet, zažila i další katastrofy, kromě následků bombardování spojenci ale žádné nemělo takové následky jako událost z léta 1974. 
 
zdroj: ČTK
 
.

Speciály

Vytvořili jsme pro GOLEM SPIRITS nové webové stránky

Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO